Westlundiánský narativismus

Z Larpedie
Přejít na: navigace, hledání

Reakcí na Turkský manifest a systém hry podle Dogmy 99 vzniká také manifest Aksela Westlunda. Autor v předchozích přístupech postrádá důraz na tvorbu příběhu, a proto přichází s modelem narativistického larpu. Jeho postoj lze ilustrovat několika větami z jeho "Vypravěčova manifestu": Larp bude usilovat o sdělení příběhu s daným námětem i poselstvím. Bez nich nepřináší larp žádné hodnoty a stává se pouze levnou, prázdnou a bezduchou zábavou.

Principy larpu podle manifestu se dají stručně shrnout do několika hlavních bodů:

  • Hra se má soustředit okolo předpokládaného příběhu, k němuž mají mít všechny postavy nějaký vztah.
  • Larp by měl být maximálně oproštěn od pravidel, neboť ta příběhu nic nepřinášejí.
  • Veškeré zápletky a události se mají vázat na hlavní příběh, jinak pouze odvádějí pozornost.
  • Funkce postavy ve hře je přednější, než její charakter a pozadí. Charaktery i pozadí postav mají být vytvořeny tak, aby podporovaly příběh.
  • Všechny postavy mají být tvořeny s ohledem na jejich hráče.
  • Larp by měl obsahovat pouze tolik postav, kolik jich příběh vyžaduje. Vyšší počet postav činí příběh nepřehledným.
  • Hráči mohou změnit příběh, ne však jeho konec.
  • Imerze s postavou nemá být cílem, ale prostředkem k imerzi s příběhem.
  • Kostýmy a rekvizity by měly umocňovat příběh a nebýt cílem samy o sobě. Historická věrnost či uvěřitelnost zde nejsou podstatné.
  • Organizátor má mít v kterýkoli okamžik absolutní moc nad celou hrou.
  • Narativistický larp je o společné tvorbě příběhu a je tak kolektivním uměním.
  • Hráči musejí logiku a realitu hry zcela přejímat od organizátora a nevnášet do hry své vlastní.

Text autora manifestu

Slib věrnosti

Jako účastník larpu, tvořeného dle zásad Vypravěčova manifestu, se tímto zavazuji:

  • Respektovat larp jako uměleckou formu, a organizátory a všechny hráče včetně sebe jako umělce. Larp budu vnímat jako své umělecké dílo vytvořené společně s dalšími umělci a vezmu na sebe za všechny jeho chyby plnou zodpovědnost, sdílenou se všemi ostatními umělci.
  • Stavět příběh a larp jako celek před své vlastní uspokojení a zážitky.
  • Budu svoji postavu, a stejně i důvody její existence, vnímat jako součást příběhu a fikce. Budu se snažit posuzovat svoji postavu objektivně, nikoliv subjektivně.
  • Hrát směrem ven, nikoliv dovnitř a stavět zážitky ostatních před své vlastní.
  • Usilovat o vyjádření všech stránek své postavy, aby i ostatní mohli být účastni jedinečného příběhu, jímž je má postava.
  • Přemýšlet nad postavou a jejím místě v příběhu a fikci jak před, tak i po hře, stejně také nad příběhem a fikcí samými.
  • Naprosto se oprostit od schémat realizmu, opravdovosti, politické korektnosti, stavby dobrého a pěkného larpu a odevzdat se čistě realitě hry.
  • Zahrát absolutní degradaci, prohru a rozklad své postavy se stejným potěšením a zápalem jako její největší vítězství. Vítězství a porážka jsou rovnocenné; nejdůležitější je příběh.
  • Dát ze sebe to nejlepší a totéž očekávat od ostatních.
  • Ochotně sdílet své herní zážitky, aby mohly být přínosem také pro ostatní.