Sen o múze
Anotace
Peníze? Moc? Sláva? Jsou to jenom prázdná slova, nebo je to odměna za napsání bestselleru? Nebo je to daň? A může být daní i svědomí, které vypovídá o tom, jak se kniha vlastně psala? Co když se realita a představy prolínají daleko víc, než se může by komu přišlo možné? Třeba až natolik, že nikdo nebude moct říct, co je realita a co je sen. Pak už jen sestoupí múzy ke spisovatelům, kteří je vyždímají na papír, upíšou svou duši knihám a pak zemřou v zapomnění času. Nebo ne?
Sen o múze je hra pro pět hráčů (čtyři muži a jedna žena). Kombinuje prvky larpu a divadla, základní rámec scény vám bude sice podán, ale jak s ním vaše postava naloží, bude záležet na vás. Tato hra je plná emocí a vyhrocených situací. Budete si moci prožít život slavného spisovatele ale i neveselý osud múzy. Potřebné věci pro hru dostanete na místě. Samotná hra bude trvat přibližně dvě hodiny.
Technické informace
Autor: Zbyněk "Killien" Štajer, Klára "Káfa" Žilková; Halahoj
Rok vzniku: 2011
Počet hráčů: 5, z toho 4 mužské a jedna ženská role.
Prostory: Místnost s nízkým stropem a stolem.
Typ hry: Jeepforma
Logo hry
Recenze
http://www.pilirionos.org/recenze/sen-o-muaze - Jakub "Balda" Balhar
Sen o múze (z dílny Halahoj, Killien a Káfa) je kombinace larpu a divadla postavená na zajímavém a velmi silném příběhu, který je předem daný. Hráč je střídavě hercem i divákem a postupně scénu po scéně odkrývá osud své postavy. Pokud se nebojíte prožít silné emoce, rozpolcenost obtížné volby mezi slávou a bolestí či vinu, kterou nelze odpustit, chcete hrát Sen o múze. Ne každý tohle od larpu očekává. Ne každý si z tohoto larpu odnese to co já. Ale mně se Sen o múze zaryl hluboko pod kůži. (10/10) - Tereza "Ciri" Staňková
Tato hra nebyla absolutní novinkou, žádné převratné recenze na ní jsem nepotkal, tak jsem na ní vstupoval s normálním očekáváním. Ale nastala fakt dobrá konstelace:
- dobře napsaný divadelně džípový příběh - výborní tři spoluhráči a jedna navíc ještě něžná spoluhráčka - výběr té - jak se ukázalo - pro mě správné postavy
Hra byla koncipována tak, že na scéně byli vždy pouze dva hráči (myslím), ostatní byli diváky. Všichni mí spoluhráči byli nejen hráči, ale i opravdu skvělí herci. Atmosféru příběhu dotvářela hudba, kterou rafinovaný DJ manažoval podle aktuálního dění na scéně. Prostě bomba!
Již několikrát mě emoční vypěti v larpu dohnalo k slzám. Ale poprvé mně to nešlo zastavit ještě deset minut po hře. Ten příběh nebyl kulervoucí, ale byl velmi srdcervoucí.
Poprvé dávám z larpu jasných 10/10! A vymyslel jsem a realizoval tradici (tedy jestli to bude tradice se teprve ukáže) - nechat si od autorů podepsat herní materiály. - Jaroslav "Roslav" Voves
Ačkoliv jsem měl původně hrát Hranici, nakonec se tak nějak přihodilo, že jsem si s Jezevcem prohodil místo a šel hrát Sen, o kterém jsem vůbec nic nevěděl, ale inspirace Neilem Gaimanem a jeho Sandmanem byla lákavá. Tahle hra vlastně ani nebyla LARP, alespoň to Killien (který hru uváděl) tvrdil. Šlo o to, že každý dostal scénář, podle kterého hrál. Hra měla cca 12 scén. Hráč znal pouze svou roli, co v dané scéně má přibližně udělat a čím scéna začíná a čím končí. Mně to tak bavilo, ale gamisti - ruce pryč! Informací ve scénáři bylo asi tak akorát, ne zbytečně moc, aby byl člověk zahlcen a ne tak málo, aby nevěděl, co má dělat. Společně jsme si povyprávěli příběh o múze (?) a snad všichni si jej velmi užili. Těžko něco říci, aby nedocházelo ke zbytečnýnm spoilerům. Snad jenom, že hru podbarvovala úžasná muzika z filmu Fontána a dodávala scénám ony příslovečné koule. - Patrik Krupička
